LOSC Lille: představení soupeře Slavie v play-off Ligy mistrů

Slavii dělí poslední překážka od návratu do Ligy mistrů. Ta však bude velice náročná na překonání, soupeřem českého vicemistra ve 4. předkole je totiž francouzské Lille. Přečtěte si shrnutí důležitých informací o tomto klubu, podíváme se na jeho historii, trenéra, největší hvězdy a výsledky doma i v Evropě z posledních let.

Historie – Trenér – Hráči
Liga a pohár – Evropa

Foto: Profimedia

Hodnocení dvojzápasu Lille vs. Slavia Praha: 9,1/10

• Termíny: První zápas ve Francii se odehraje v úterý 20. srpna od 21:00, odveta v Praze je na programu ve středu 28. srpna ve 21:00
• Přímé přenosy: První zápas odvysílá Nova Sport 6, odvetu pak Nova Sport 3

Představení LOSC Lille a kurzy na duel se Slavií ve 4. předkole (play-off) Ligy mistrů

Oba týmy byly do aktuálního ročníku Ligy mistrů nasazeny od 3. předkola. V něm se Lille nadřelo podstatně více než Slavia, přes Fenerbahce totiž přešlo až po prodloužení gólem ze 118. minuty odvety. Sešívaní v obou zápasech porazili belgický Royale Union SG a bez větších potíží slavili postup. Milionářskou soutěž si ale zahraje jen jeden ze soupeřů, na poraženého zbyde Evropská liga.

Vyzvedněte si bonus a vsaďte si na zápas Lille vs. Slavia

Níže se můžete podívat, jaké jsou na souboj Lille vs. Slavia vypsané kurzy. Před celým dvojzápasem platí, že sázkové kanceláře na postup více věří Francouzům.

Zároveň nabízíme přehled základních informací o nejbližším soupeři Sešívaných.

Lille zažilo úspěchy i pády, nyní se stabilizovalo ve skupině za PSG

Lille je jediným týmem s výjimkou PSG, který ve francouzské Ligue 1 dokázal po roce 2010 získat více než jeden titul. V posledních letech se až na výjimečně slabší ročníky pravidelně drží mezi elitní čtveřicí a v evropských pohárech tak je už tradičním účastníkem.

Níže se v krátkém průřezu podíváme na historii klubu od jeho vzniku až po současnost.

• 1944 – Sloučením klubů SC Fives a Olympique Lillois (vůbec prvního mistra Francie v historii v roce 1933) vzniklo Stade Lillois, které bylo po pár týdnech přejmenováno na Lille Olympique Sporting Club. Ke spojení došlo především z důvodu oslabení po 2. světové válce.
• 1946 – Protože nešlo o nově založený mančaft, ale o sloučení dvou v té době silných a úspěšných mužstev, hned ve své první sezoně Lille došlo do finále francouzského poháru. A v té druhé už se radovalo ze zisku doublu, což byly první dvě trofeje klubu v jeho dějinách.
• 1954 – Zisk druhého mistrovského titulu byl dosažen především díky perfektní obraně, když Lille inkasovalo pouhých 22 branek ve 34 zápasech. Za prvních 10 let své existence Dogy dvakrát vyhrály ligu, čtyřikrát skončily druhé, k tomu pětkrát získaly pohár a dvakrát padly ve finále. V té době platily za nejlepší tým ve Francii. V tomto nejúspěšnějším období klubu v historii také Lille získalo přezdívku La Machine de Guerre, tedy Válečná mašina.
• 1956 – Nedlouho poté ale přišla první velká krize a premiérový sestup do druhé ligy. Na vině byly spory uvnitř klubu, po kterých řada hráčů odmítala nastoupit v některých zápasech. Po pádu bylo Lille nuceno prodat několik největších hvězd, aby splatilo dluhy, a začalo období pohybu na hraně mezi první a druhou nejvyšší soutěží.
• 1969 – Vůbec nejhorší časy přišly, když klub postrádal potřebné vybavení a zdroje k udržení profesionální licence, o tu tak přišel a musel zamířit do amatérských soutěží. Tam strávil dvě sezony, než se v roce 1970 vrátil do druhé ligy.
• 1980 – Lille se jako první francouzský tým rozhodlo přijmout status SAEMS, kde většinový podíl klubu patří městu. To z Dog učinilo veřejně kontrolovaný podnik a zajistilo finanční stabilitu.
• 1997 – Ta ale nevydržela, v roce 1997 přišla další ekonomická krize, po níž se Lille dostalo na hranu bankrotu. Ten se nakonec podařilo odvrátit, byl z toho ale další (dosud poslední) pád do Ligue 2.
• 1999 – Klíčová událost nastala na konci minulého tisíciletí, kdy byl klub privatiizován a zakoupen dvojicí miliardářů Lucem Dayanem a Francisem Graillem. V nadcházející sezoně okamžitě s přehledem ovládl soutěž a vrátil se do Ligue 1, kde je dodnes.
• 2001 – Hned v první sezoně po návratu do nejvyšší soutěže se Lille poprvé v historii kvalifikovalo do evropských pohárů. V dalších letech se stalo tradičním účastníkem v některé z pohárových soutěží.
• 2007 – Otevření moderního tréninkového komplexu a zahájení stavby nového stadionu Grand Stade Lille Métropole (později přejmenován na současný Stade Pierre-Mauroy) potvrdily ambici Lille udržet se mezi předními francouzskými týmy.
• 2011 – 56 let od poslední získané trofeje se Lille vrátilo na výsluní a získalo druhý double ve své historii. Za tým tehdy řádil především belgický mladík Eden Hazard.
• 2021 – Zatím poslední titul byl ve Francii šokem, LOSC o jediný bod překonal zisk PSG, nejvíce se na tom podílel Burak Yilmaz se 16 góly.

Trenér Lille: zkušený Francouz touží po první trofeji

Lille prošla řada úspěšných trenérů, zmínit můžeme například Marcela Bielsu, Christopha Galtiera, Rudiho Garcíu, Claude Puela, Reného Girarda či Hervého Renarda. Současný trenér se tak věhlasným jménem nepyšní, jeho kariéra je ale docela zajímavá.

Bruno Génésio byl velmi slušným francouzským fotbalistou, většinu své hráčské kariéry strávil v Lyonu, za který si v Ligue 1 připsal 171 startů a nastřílel dvanáct branek. Kopačky na hřebík pověsil v roce 1996 a hned v následujícím roce začal pracovat jako mládežnický trenér v FC du Pays de L'Arbresle.

Jako hlavní kouč dostal první příležitost ve Villefranche ve čtvrté lize, po dvou sestupech v řadě ale dostal padáka. Další čtyři roky strávil v pozici asistenta v Besanconu, po vyhazovu trenéra byl jmenován jeho nástupcem, vydržel ale jen několik měsíců.

V roce 2006 zvolil nezvyklou cestu své další kariéry. Vrátil se totiž do svého mateřského Lyonu, kde strávil většinu fotbalového i nefotbalového života, ovšem nikoliv coby trenér, ale skaut. Zároveň ještě vypomáhal jako člen realizačního týmu kouče B týmu. V roce 2011 se posunul do role asistenta áčka a v roce 2015 se dočkal nabídky převzít mužstvo sám.

Olympique pod jeho vedením končil těsně pod vrcholem, pravidelně ale hrál evropské poháry, v sezoně 2016/17 došel až do semifinále Evropské ligy. V roce 2019 se nechal zlákat čínskými penězi a odešel do týmu Beijing Guoan. V lize skončil třetí, v následujícím roce ale na úspěch nenavázal a vrátil se zpět do Evropy, konkrétně do Rennes.

Tam si vedl slušně, dvakrát v řadě skončil v top 4 a dařilo se mu i v pohárech. Loni v listopadu se ale s klubem dohodl na ukončení spolupráce a v červnu podepsal dvouletou smlouvu v Lille.

Hvězdy Lille: kanadský střelec, otřesený středopolař i budoucí francouzská jednička

Lille má ve svém kádru hned 14 hráčů, které respektovaný server Transfermarkt oceňuje hodnotou alespoň 5 milionů eur. Většina z nich je navíc velmi mladá, průměrný věk soupisky činí pouhých 25 let, v týmu je jen pět třicátníků.

Vybíráme tři nejlepší hráče týmu, vězte však, že možností byla opravdu celá řada. Nedostalo se například na technického křídelníka Zhegrovu, na druhé straně hrajícího mladíka Haraldssona, talentované obránce Diakitého se Santosem či mladšího bratra slavného Kyliana, Ethana Mbappého. V kádru jsou také dobře známí harcovníci Cabella, Meunier nebo Umtiti.

• Jonathan David, útočník, 24 let – Bezesporu největší jméno současného Lille, tahle kanadská mašina na góly si říká o přestup do některého z elitních evropských týmů. V minulosti už se na něj vyptávaly kluby z Anglie, Itálie či PSG, David ale zatím zůstává věrný Lille. Do něj přestoupil v roce 2020 z belgického Genku, jeden rok pomohl týmu k titulu a druhý se stal nejlepším střelcem ligy. Branky s chutí stříli i ve Francii, v první sezoně jich stihl 13 a zase se podílel na trofeji, pak se postupně zlepšoval na 15 a 24, až loni si mírně pohoršil na 19. Přesto platí za jednoho z nejobávanějšího útočníků ve Francii a jednu z opor kanadské reprezentace, která jde neustále nahoru.
• Angel Gomes, záložník, 23 let – Odchovanec Manchesteru United reprezentoval všechny mládežnické výběry Anglie a čekalo se, že se dříve či později prosadí do prvního týmu Rudých ďáblů. Připsal si ale jen pár sporadických startů v Premier League, než se jako volný hráč přesunul do Lille. První rok ještě strávil na hostování v Boavistě, od návratu v roce 2021 už je ale oporou středové formace Dog. V minulé sezoně si vytvořil kariérní maximum s 8 ligovými asistencemi, a to většinu akcí spíše rozjíždí z hloubi pole, než že by se pohyboval poblíž pokutového území soupeře. V úvodním kole Ligue 1 si ale o přivodil těžký otřes mozku, chvíli byl dokonce v bezvědomí a minimálně první zápas proti Slavii tak nestihne.
• Lucas Chevalier, brankář, 22 let – Trenér francouzské reprezentace Deschamps má rád v bráně kontinuitu, a tak dlouhé roky mezi třemi tyčemi vládl Hugo Lloris. Po jeho konci mezinárodní kariéry převzal žezlo Mike Maignan, také jemu je však už 29 a navíc ho trápí poměrně častá zranění. Les Bleus se tak možná už brzy obrátí na předpokládaného nástupce Lucase Chevaliera. Dvaadvacetiletý odchovanec Lille mezi dospělé pronikl na hostování ve Valenciennes, od roku 2022, kdy mu bylo 20, je už ale jasnou jedničkou každoročního adepta na pohárové příčky. Jde o moderního gólmana, který vyniká skvělou kopací technikou i bravurním reflexem. A pozor, chytil dvě z posledních pěti penalt.

Prosadí se Jonathan David proti Slavii? Vsaďte si

Výsledky Lille v lize a poháru: návrat do top 4, v poháru dlouho nic

Jak už jsme uvedli výše, nejslavnější období Lille už je poměrně vousaté, to ale neznamená, že by klub nepatřil v současnosti mezi přední francouzské týmy. Ve většině sezon se v lize umisťuje v nejlepší čtyřce, i když po titulu v roce 2021 přišla krátká krize.

To v poháru od posledního triumfu v roce 2011 Dogy ještě ani jednou nedokázaly přejít čtvrtfinále, a to i v něm byly jen dvakrát, většinou končí ještě dříve.

Výsledky Lille v evropských pohárech: vrcholem je osmifinále LM

Pokud pomineme méně ceněné bývalé soutěže jako Latin Cup či Intertoto Cup, do prvního poháru organizovaného UEFA se Lille probojovalo až v novém tisíciletí, premiéru zažilo v sezoně 2001/02. V Lize mistrů tehdy nezklamalo, po třetím místě ve skupině pokračovalo v Poháru UEFA, kde došlo do 4. kola.

Od té doby se už stává jen výjimečně, že by LOSC nehrál některou z pohárových soutěží. Největší úspěchy zažil v ročnících 2006/07 a 2021/22, kdy došel do osmifinále milionářské soutěže, kde v obou případech ztroskotal na anglickém soupeři. V Poháru UEFA došel dvakrát do osmifinále, jedinou čtvrtfinálovou účast si pak připsal loni v Konferenční lize.