7 důvodů, proč se Slavia stala mistrem

Slávisté letos předvedli neuvěřitelnou jízdu a už 4 kola před koncem sezony se mohou radovat z titulu. Jakých je 7 hlavních důvodů ligového triumfu červenobílého celku?

Michal Beranek / CNC / Profimedia

1. Lukáš Provod

V sestavě Slavie byste jen těžko hledali důležitějšího borce než je Lukáš Provod. 28letý reprezentant se několik let nedokázal naplno dostat z problémů, které mu způsobilo vážné zranění kolena z jara 2021, ale nyní je zpět ve staré formě.

Odchovanec plzeňské Viktorky byl pro tým zcela klíčovým hráčem. Ostatně, když mu na jaře na měsíc odešla forma, ihned šla také výkonnost sešívaných o level dolů.

Pro hru celku Jindřicha Trpišovského je Provod důležitý hned z několika důvodů. Výborně zahrává standardní situace, oběhá kvanta kilometrů a podílí se na základní většiny útoků. Když už si neporadí přihrávkou, vezme míč k noze a maže s ním vstříc soupeřově brance. Důležité je podotknout, že svou komplexností se držitel inženýrského titulu zcela vymyká Chance Lize.

Provod má v Edenu smlouvu ještě na 4 roky a vzhledem k jeho věku se nedá předpokládat, že by o jeho služby měla Slavia v létě přijít. Pro slávisty by byl jeho odchod z hlediska systému hry mnohem větší ranou, než je případná ztráta Igoha Ogbua či El Hadjiho Malicka Dioufa.

Jak si Slavia povede ve zbylých kolech Chance Ligy? Vsaďte si

2. Obrana je základ státu

11 inkasovaných branek za 31 utkání je naprosto unikátním počinem svěřenců Jindřicha Trpišovského. Jedná se o nový rekord v rámci samostatné 1. české fotbalové ligy.

Na stoperu mohl nastoupit fakticky kdokoliv a vždycky odvedl špičkovou práci. Nejčastěji se zde střídal kvartet Igoh Ogbu, David Zima, Tomáš Holeš a Jan Bořil. Když však bylo nejhůř skvěle zaskočili i Štěpán Chaloupek a Tomáš Vlček. Úchvatný je hlavně Bořilův příběh. Návrat kapitána sešívaných po zranění kolenní chrupavky se rovná lékařskému zázraku.

Výbornou práci však neodváděli jen stopeři. ale také brankáři. Když na podzim zářil Antonín Kinský, fanoušci skoro zapomněli, že existuje muž jménem Jindřich Staněk. Jenže ten se odchodu mladého brankáře objevil na jaře opět v brance a úplně rozmetal pochybnosti o tom, zda jeho výkonnost neovlivní zranění ramena. Z 11 duelů udržel hned devětkrát nulu.

Famózní defenziva Slavie však nespočívá jen ve hře stoperů, ale také v celoplošné obraně kompletního týmu. Vynikající práci zde odvádí Christos Zafeiris, Oscar Dorley, ale také někdy nedoceněný David Douděra.

3. Zdravotní stav týmu

V uplynulých sezonách se kouči Trpišovskému stávalo, že se musel vypořádat s početnými absencemi a nebyl schopen stabilizovat sestavu. Letos se mu však povedlo trefit ideální jedenáctku hned v srpnu a v téměř nezměněné podobě pak skládal mančaft až do konce soutěžního ročníku.

Nejvíce se v tomto směru mohl spolehnout o kvintet Provod, Chorý, Douděra, Oscar a Zafeiris, z nějž někdo vypadl jen ve výjimečném případě.

Zní to trochu krutě, ale nutno podotknout, že v tomto směru pomohl i odchod dua Petr Ševčík a Lukáš Masopust. Na ty se sice slávisté v posledních letech hodně spoléhali, ale oba pak většinu času strávili na marodce.

4. Individuální kvalita

Tým mohl po příchodu nového majitele udržet klíčové hráče a naopak posílit o další borce, čímž ještě více vzrostla jeho kvalita. Ještě před dvěma lety by bylo nemyslitelné, že by klub udržel hráče při nabídkách z Premier League. Letos v zimě se to v případě Dioufa podařilo.

Loni Slavia dohrávala ročník v útoku s triem Mick van Buren, Václav Jurečka a Muhamed Tijani. Nic proti nim, ale všichni po odchodu z Edenu pouze paběrkují.

Nyní si může Trpišovský vybírat z obrovské kvality. V brance má 2 reprezentanty. Na stoperu má 5 členů národního týmu a tak bychom mohli pokračovat formaci po formaci. Pokud vše vyjádříme řečí čísel, tak 18 členů slávistického kádru se dostalo v posledních 12 měsících do reprezentační nominace.

5. Tomáš Chorý

Když v létě do Edenu přestoupil Tomáš Chorý, způsobil tím obrovskou bouři mezi slávistickými fanoušky. Příznivci sešívaných si sice většinově přáli příchod vysokého útočníka, ale plzeňský forvard byl asi tím posledním, kterého by ve svém klubu chtěli.

Chorý však dokázal velkou část fandů Slavie získat velmi brzy na svou stranu. Ubylo u něj kontroverzí a naopak v každém utkání v červenobílém dresu vypustil na hřišti duši. Důležité však je hlavně to, že pro Trpišovského se stal z taktického hlediska téměř nenahraditelným hráčem.

Chorý totiž není jen vynikajícím hlavičkářem a precizním exekutorem pokutových kopů. Jeho obrovská síla tkví především v obrovské fyzické síle. Slávisti si tak mohli mnohdy ulevit od náročné kombinace na vlastní polovině dlouhým nákopem na jeho osobu. Dvoumetrový chasník na sebe vázal několik borců, dělal prostor spoluhráčům a i tak uhrál spoustu náročných míčů, díky čemuž mohli jeho spoluhráči účinně unikat z presinku soupeřů.

6. Zaváhání soupeřů

Sešívaní by s letošní formou získali titul zřejmě i bez zaváhání Sparty či Plzně, nicméně jejich selhání dodala týmu Jindřicha Trpišovského klid na kopačky.

Sparta letos totálně nezvládla druhou část podzimu, Plzeň ztrácela tak nějak kontinuálně a Baník ještě kvality na boj o titul nemá. Slávisté tak mohli s klidem sbírat body a pozorovat, jak jejich náskok roste do nedostižných rozměrů.

Nyní se tak mohou těšit na Ligu mistrů, což jim pro příští sezonu dává další velkou konkurenční výhodu. Jejich největší soupeři budou totiž válčit v pohárových předkolech, kdežto sešívaní budou mít klid na přípravu.

7. Zkušení lídři

Minulé tři sezony slávisté ztratili částečně také proto, že v jejich dresu na hřišti chyběli lídři, kteří by tým táhli. Letos se však vrátil na trávník Bořil, s výkony rostla i role Provoda a zahraniční hráče táhl Ogbu. Zapomínat se pak v tomto směru rozhodně nedá ani na Chorého, jenž má svou bojovností z mentálního hlediska na tým obrovský vliv.

Trenér Trpišovský si tak už nemohl opakovaně stěžovat, že má příliš hodný tým, jako tomu bylo například loni na jaře po porážce v Plzni, která stála Vršovický celek titul.