Koho sledovat na AFCON 2023: nejlepší hráči, hvězdy a talenti

Přelom ledna a února bude patřit tomu nejlepšímu, co fotbalovému světu může nabídnout černý kontinent. Hrát se bude Africký pohár národů a chybět u toho nebude celá řada velice zajímavých hráčů. Z každého týmu pro vás vybíráme jednoho, kterého se vyplatí sledovat.

A: Diomande – Iheanacho – Coco – Djú
B: Marmoush – Nuamah – Costa – Catamo
C: Sarr – Onana – Guirassy – Minteh
D: Bennacer – Nagalo – Koita – Luvumbo
E: Achouri – Koita – Tau – Shalulile
F: El Khannouss – Wissa – Daka – Miroshi

Foto: Profimedia

Hodnocení Afrického poháru národů 2023: 9/10

• Datum a místo: 13. ledna až 11. února 2024, Pobřeží Slonoviny
• Kvalita hráčů: Na AFCON se představí řada velkých světových hvězd, ale i méně známých talentů a zástupců afrických soutěží

Koho sledovat na Africkém poháru národů 2023: nejlepší hráči, hvězdy a talenti

Nominace všech účastníků Afrického poháru národů jsou definitivně uzavřené a v Pobřeží Slonoviny by se rozhodně mělo být na co dívat. Na šampionátu se do boje o nejlepší reprezentaci Afriky zapojí velká spousta světových hvězd z předních evropských velkoklubů, ale také množství talentovaných mladíků, kteří se teprve na seniorské úrovni rozkoukávají.

Získejte bonus zdarma a vsaďte si na Africký pohár národů

Z každého týmu jsme se pokusili vybrat jednoho fotbalistu, kterého se vyplatí sledovat. Nemusí přitom jít nutně o největší hvězdu své reprezentace, důvodů pro jeho zvolení mohlo být několik. V některých případech tak jde o méně známé zástupce afrických soutěží, jindy zase o hráče s aktuální cenovkou v řádu desítek milionů eur. Na koho byste se měli na AFCONu zaměřit? Výběr 24 zajímavých postav turnaje je tu.

Diomande bude dalším velkým exportem z Portugalska

Je mu čerstvých dvacet let, už nyní se o něj ale přetahují největší světové kluby. Ousmane Diomande je asi nejblyštivější hvězdou nastupující generace Slonů, kteří konečně po matnějších letech disponují na papíře velkou silou a mohou usilovat o nejvyšší příčky.

Vytáhlý stoper zamířil v útlém věku do Dánska, s dospělým fotbalem ale získal první zkušenosti až v Portugalsku na hostování v druholigové Mafře. Tam si ho vyhlédl Sporting a zaplatil za něj poměrně markantní sumu 7,5 milionů eur. Tato investice se mu ale vyplatila prakticky okamžitě. Od svého příchodu do Lisabonu loni v zimě se stal prakticky okamžitě stabilním členem základní sestavy a Transfermarkt už momentálně odhaduje jeho cenu na 40 milionů eur.

I ta je ale pravděpodobně hodně podsazená a reálná přestupová částka by byla ještě mnohem vyšší. Však už se také začíná spekulovat o přechodu do jedné z elitních soutěží. Renomované sportovní médium The Athletic si Diomandeho nedávno vyhlédlo jako jednu z možných posil Liverpoolu. Hráč nastupující uprostřed či na pravé straně stoperské trojice vyniká především v čistém odebírání míčů, vynikající ale je také ve výstavbě akcí svého týmu pomocí driblinku.

Tým Pobřeží Slonoviny na něj bude spoléhat, v přípravě si připsal i svůj první reprezentační gól v kariéře. Domácí ale mají ve svém středu další zajímavé fotbalisty, ukázat by se mohl například další mladíček, teprve devatenáctiletý útočník Konaté. Ten ale turnaj zřejmě začne na lavičce, ještě více by se tak mohlo vyplatit sledovat křídelníka Adingru, jenž by měl mít do základu blíže.

Podceňovaný Iheanacho by mohl vyřešit problém v záloze

Nigérie by měla jako již tradičně patřit k největším favoritům na titul. Pokud ji ale někde tlačí bota, je to rozhodně v záloze, uprostřed hřiště Orlům chybí potřebná kreativita. Tento problém by mohl pomoci zažehnat hráč, který sice není typickým středopolařem, jeho herní atributy se ale s "desítkou" výrazně protínají.

Kelechi Iheanacho nemá až tak zvučné jméno, v Anglii platí už dlouhé roky spíše za spolehlivého náhradníka. Bylo tomu tak v Manchesteru City, kde do velkého fotbalu prorazil, často tomu tak ovšem je i v Leicesteru City. Jeho maximem je dvanáct vstřelených branek za sezonu, což je jistě slušné číslo. Jeho místo ale právě není v pokutovém území soupeře.

Tenhle sedmadvacetiletý levák je nejvíce platný, když má volnost seskakovat si hlouběji do hřiště a svým perfektním přehledem a načasovanými pasy otevírat obrany soupeře. Pro Nigérii, která nejčastěji nastupuje v rozestavení 4-2-2-2, by pro něj obzvláště po zranění útočníka Boniface mohlo být místo po boku kanonýra Osimhena, na kterém bude největší střelecká odpovědnost.

U něj se ještě zastavme. Mistr světa do 17 let z roku 2015, kde vyhrál Zlatou kopačku, a nejlepší střelec kvalifikace s 10 góly má na svém kontě na Africkém poháru národů jen 45 minut z roku 2019. Minulý turnaj před dvěma lety vynechal kvůli údajnému covidu, později se však ukázalo, že ho na šampionát nechtěl pustit majitel Neapole De Laurentis. Ten dokonce vyhrožoval, že nebude do svého týmu přivádět africké fotbalisty, pokud nepodepíší doložku o neúčasti na AFCON. Osimhen si ale tentokrát už prosadil své a bude jednou z největších hvězd.

Gól měsíce v La Lize vstřelil Saúl Coco. Zapamatujte si ho

Největší hvězdou současného výběru Rovníkové Guiney je stoper Saúl Coco. Elitní soutěž hraje ještě záložník Machín, který hájí barvy italské Monzy. Zajímavou postavou v kádru pak je třiadvacetiletý středopolař Santiago Eneme, jenž pobíhá po českých trávnících v dresu Vyškova.

Pokud ale reprezentace 11. nejmenší země Afriky má mít šanci zabojovat o body a třeba i o zázračný postup, bude se muset spoléhat především na poctivou defenzivu, které šéfuje právě čtyřiadvacetiletý obránce španělského Las Palmas. Proti nabitým ofenzivním sestavám Nigérie a Pobřeží Slonoviny půjde o pořádně náročný úkol.

Coco má za sebou úctyhodnou cestu. Už v 17 zamířil do Espanyolu, tam to ale do velkého fotbalu nedotáhl. Po přesunu do Las Palmas začínal v "céčku", postupně se ale prodíral výš a výš, až se napevno usídlil v A týmu. S ním v loňské sezoně vybojoval postup do nejvyšší soutěže, kde rozhodně nepaběrkuje, naopak. Prozatímní desáté místo a pouhých 17 inkasovaných branek v 19 zápasech jsou fantastickým vysvědčením, méně gólů zatím dostal jen vedoucí Real Madrid.

Coco na sebe navíc dokázal upozornit i na druhé straně hřiště. V říjnu se výstavní trefou z volného přímého kopu podílel na výhře na půdě Villarrealu, tento gól byl pak vyhlášen jako nejkrásnější branka měsíce v celé La Lize. Na stopera slušná rána, co říkáte?

Devatenáctiletý expres udivuje číslem na dresu i výkony

Největší slávě se v maličké republice na západním pobřeží Afriky těší Mama Baldé. Zřejmě tomu už tak ale nebude dlouho. O tuto pozici se totiž velmi hlasitě hlásí mladík, který je mimo jiné i hlavním důvodem, proč bude Baldé s největší pravděpodobností odsunut z hrotu na křídlo.

Franculino Djú se fotbalu učil v akademii Benfiky, která je vyhlášená svým uměním rozvíjet talenty, vytěžit z nich během pár let maximum a následně je zpeněžit. Nestává se často, že by lisabonskému celku někdo proklouzl mezi prsty, přesně tak to ale začíná vypadat v případě devatenáctiletého útočníka.

Ten v létě 2023 po skončení mládežnické smlouvy zdarma zamířil do Midtjyllandu a dánskou ligu vzal útokem. Za půl sezony za svůj nový klub stihl 19 zápasů, ve kterých nasázel dvanáct branek a přidal pět asistencí. Velmi rychle se aklimatizoval také v pohárové Evropě, Omonii vstřelil hattrick, Legii zatížil dvěma zásahy.

Jeho největší předností je rychlost, na devatenáct let je ale jeho profil vzácně komplexní. Levonohý forvard má skvělý výběr místa, chladnokrevné zakončení, míč mu ale rozhodně nepřekáží ani v kombinaci. Může hrát i na křídle, nejbližší mu ale je úplný hrot, kde se nebojí v soubojích ani výrazně vyšších stoperů. V reprezentaci bude oblékat dres s pro útočníka nezvyklým číslem 3. Rozhodně to ale nebude jediný důvod, proč by nejednoho fanouška mohl na první pohled zaujmout.

Salah potřebuje pomoc, dočká se ji od Marmoushe?

Egyptu zbyly před dvěma lety oči pro pláč poté, co ve finále padl po penaltovém rozstřelu s vítězným Senegalem. Po celý turnaj bylo zcela evidentní, že veškeré naděje týmu na zlatý úspěch se pojí s poctivou defenzivou a Mohamedem Salahem. Ze čtyř utkání ve vyřazovací části se Egypt střelecky prosadil jen v jediném, a to přitom ve všech došel do prodloužení, celkem tedy odehrál 480 minut. Ostatně i v součtu se skupinou se z gólu radoval v sedmi duelech všeho všudy čtyřikrát.

Stříbrný kádr se od minulého šampionátu příliš neproměnil, i tentokrát bude veškerá pozornost upřena na hvězdu Liverpoolu. Egypt ale nemůže spoléhat jen na penaltové rozstřely, a tak bude potřebovat skórovat častěji. Jedním z možných zdrojů zvýšené produkce je útočník Frankfurtu Omar Marmoush.

Před dvěma lety šlo ještě o dvaadvacetileté ucho, které se sotva čerstvě prosadilo do seniorského fotbalu na hostování v druholigovém St. Pauli. Jeho talent byl zjevný, ale značně neotesaný. Ve Wolfsburgu mu pšenka tak úplně nekvetla, a tak v létě rád změnil působiště a zamířil do Frankfurtu.

V Eintrachtu se konečně naplno rozjel. Za podzim stihl už sedm bundesligových gólů, což je již nyní jeho sezonní kariérní maximum, další čtyři trefy přidal v Konferenční lize. Posledním krokem zůstává střelecké probuzení i v národním týmu, zatím dal čtyři góly, jenže se mu stále nepodařilo ani nastálo se prosadit do základu, na levém křídle se spíše střídá se zkušeným Trézéguetem. Egypt si ale nemůže dovolit Marmoushe v aktuální formě nevyužít.

Druhý nejdražší Ghaňan v historii začne zřejmě z lavičky

V týmu Ghany vybíráme hráče, který s největší pravděpodobností začne turnaj na lavičce, nikoho by ale nemohlo příliš překvapit, kdyby svůj čas na hřišti dokázal přetavit v množství zajímavých momentů. Vždyť už má ve dvaceti letech nakročeno k tomu stát se druhým nejdražším ghanským fotbalistou historie.

S Ernestem Nuamahem se pojí poměrně bizarní transfer. Z dánského Nordsjaellandu, kde nastřílel za 43 ligových utkání úctyhodných 17 branek, se v létě přestěhoval do belgického RWDM. I když tedy jen oficiálně, za tým z Bruselu nikdy nenastoupil a zamířil na hostování do Lyonu. Celé to byla jen administrativní klička, francouzský celek měl totiž omezené výdaje, a tak si takto vypomohl svým přidruženým klubem z Belgie.

Nuamah by měl Lyon letos v létě vyjít na 25 milionů eur, dalších až pět milionů mohou tvořit bonusy. Více stál z ghanských hráčů jen Thomas Partey, když v roce 2020 mířil do Arsenalu. Zároveň půjde i o nejdražší prodej Nordsjaellandu vůbec. Úvod v Lyonu tohoto rychlonohého křídelníka nezastihl v ideálním rozpoložení, to se dá ale říci o celém týmu. Zatím dal jeden gól, postupně by jich ale mělo přibývat.

Coby žolík z lavičky by Ghaně proti unaveným obranám mohl velmi pomoci, na podzim se ostatně v reprezentaci už ukázal, když se v kvalifikaci trefil dvakrát v řadě. Hlavní tíha odpovědnosti bude ležet na Kudusovi, ten už se ale blýskl na mistrovství světa v Kataru. Nikoho příliš nepřekvapí ani Williams či bratři Ayewové, zato Nuamah by na sebe mohl upozornit i širší fotbalovou veřejnost.

Costa táhne mladou obranu Toulouse, rozhodl finále poháru

Toulouse přezimovalo až na šestnáctém místě tabulky Ligue 1, které by znamenalo boj o prvoligovou příslušnost v baráži. Příčinu hledejme v ofenzivě, méně branek dal ze všech týmů jen poslední Clermont. To 23 inkasovaných gólů za 17 kol není rozhodně žádnou ostudou. Podobně si tým z města v jihozápadní Francii vedl i loni, kdy z toho byla slušná konečná 13. pozice.

V minulé sezoně u toho ještě byl kapverdský stoper Logan Costa jen částečně, zasáhl do pouhých šesti zápasů. Letos už si ale vysloužil místo v základní sestavě a na hřišti chyběl celkem jen 80 minut. Toulouse celkově sází na mladé, v bráně má teprve osmnáctiletého gólmana Restese, z obrany je pak Costa nejmladší, ani nikomu z jeho kolegů ale není více než 28, většině pak výrazně méně.

Ve 22 letech má už na svém kontě slušné úspěchy, s Toulouse na jaře ovládl francouzský pohár, k trofeji navíc výrazně přispěl, když ve finále proti Nantes dvěma góly v prvních deseti minutách v podstatě rozhodl. Šlo přitom o jeho jediné dvě trefy v sezoně, načasoval si je ale perfektně. Potenciál dávat góly má přitom poměrně výrazný, za což vděčí vysoké postavě i skvělému výskoku.

Tenhle 190 centimetrů vysoký stoper není typickým zástupcem Kapverd, narodil se ve Francii v Saint-Denis, má za sebou také starty v mládežnických výběrech Francie. Většinu rodiny má ale právě z ostrovní země na západě Afriky, kterou se rozhodl reprezentovat na dospělé úrovni. Jeho snem bylo zahrát si na AFCONu. To se mu už brzy splní a jeho spoluhráči na něj budou hodně spoléhat.

Catamo překvapivě uzmul klíčovou roli ve Sportingu

Začíná se nám tu opakovat určitý vzorec. Největší slávě se v Mosambiku těší Reinildo Mandava, ostatně nestává se často, aby se fotbalista z této země dostal až do Atlética Madrid. Jde ale přeci jen už o poměrně známého hráče, a tak svou pozornost doporučujeme zaměřit na jiného člena kádru a shodou okolností jde znovu o rychlíka ze strany hřiště.

Už podruhé navíc míříme do Sportingu, který má ve svém středu aktuálně celou řadu talentovaných nadějí. Tou další je Geny Catamo z Mosambiku. Dvaadvacetiletý je v Lisabonu už od osmnácti, následně si zahrál na hostování v Guimaraesi i Maritimu, kde sbíral zkušenost. Ani letos se s ním ve Sportingu z počátku nepočítalo na nějakou výraznější roli, situace se ale vyvrbila jinak.

Catamo, přestože primárním zaměřením je to křídlo, se usadil v základní sestavě na pozici pravého wingbacka. Sporting přitom na tuto pozici do systému 3-4-3 přivedl v létě španělského mladíka Fresnedu, kterému se předpovídá velká budoucnost. Jenže ten zatím (pravda, i vinou zranění) v Portugalsku paběrkuje a v týmu lídra tamní Primeira Ligy září 22letý rodák z Maputa.

Legendární Eusébio, který se narodil ve stejném městě, se mu bude vyrovnávat těžko, potenciálu má ale Catamo spoustu. Zdobí ho rychlé nohy, ale i velmi zajímavá míčová technika. Ve Sportingu není přikován k postranní čáře, naopak se často stahuje do středu hřiště, kde se pravidelně zapojuje do kombinace. Jeho ofenzivní schopnosti jsou zřetelné, Catamo se ale hodně zlepšil i směrem dozadu. Však by mu také přísný kouč Amorim jinak nedal tolik důvěry na pro jeho styl hry klíčovém postu.

Sarr se stává důležitým článkem sestavy Tottenhamu

Koronavirová pandemie do společnosti příliš radosti nepřinesla, pokud ale někomu paradoxně alespoň částečně pomohla, byl to Pape Matar Sarr. V té době osmnáctiletý senegalský záložník se teprve čerstvě usazoval ve Francii, kam se přestěhoval z rodné vlasti za fotbalem. Méty s ním původně počítaly do B týmu, jejich kádr ale právě kvůli covidu značně prořídl, a tak musely po pomoci sáhnout do rezervy.

Tak se vlastně Sarr poprvé ocitl v profesionálním fotbale a už ho neopustil. Jeho kariéra totiž nabrala raketové tempo, po jediném roce stráveném v Ligue 1 si ho vyhlédl londýnský Tottenham. Ještě ho ale na další rok zapůjčil zpět Métám, což se zpětně ukazuje jako brilantní tah.

Subtilní střední záložník se stal jednou z hlavních opor týmu, který sice sestoupil z nejvyšší soutěže, rozhodně ale ne Sarrovou vinou. Po této zkušenosti už v něm Spurs viděli hotového hráče, a tak si ho v kádru nechali. První půlrok se ještě otrkával, v tom druhém postupně začal nahlížet do prvního týmu. V letošní sezoně, která začala, když mu stále ještě bylo teprve 20, už se ale nastálo zabydlel v základní sestavě.

Kouč Postecoglou na africké spolupráci Sarr – Bissouma postavil záložní formaci, tato dvojice svou poctivou prací dopřává více volnosti ofenzivně laděným hráčům. Sarr ale rozhodně není jen nějaký bořič na černou práci, v současném týmu Tottenhamu by se ostatně ani neprosadil někdo, komu by míč překážel. Senegalce zboví vytříbený driblink a skvělá kontrola míče. Po MS v Kataru, kde dostal jen 57 minut, už na něj tentokrát bude spoléhat i reprezentační kouč Cissé.

Kádr obhájce titulu je jinak napěchovaný hvězdami, nechybí tradiční opory jako Mané, Koulibaly, Mendy nebo Gueye. Pro české fanoušky je zajímavou postavou také Abdallah Sima, bývalý fotbalista pražské Slavie.

Kam přijde, tam je rozruch. Vykoupí se Onana za všechny hříchy?

S tímhle chlapíkem se fotbalová veřejnost rozhodně nenudí, kontroverze ho provázejí prakticky po celou kariéru. Vyrůstal v akademii Samuela Eto'a, ve čtrnácti se pak přesunul do slavné barcelonské La Masie. Už od svých dvaceti pravidelně chytal Eredivisie za Ajax a vypadalo to, že má nakročeno do velkoklubu.

Od počátku ho ale provázela pověst zlobivého kluka, který je tak trochu neřízenou střelou. V roce 2021 mu kariéru překazil roční distanc za doping, přestože sám tvrdil, že se mu zakázaná látka do těla dostala skrz manželčiny léky. Ajax se k jeho protestu připojil a po odvolání uspěl se snížením trestu na devět měsíců, přesto se po celé aféře Onanovy vztahy v klubu narušily a smlouva mu nebyla prodloužena.

Minulá sezona ho ale vrátila zpět na správnou cestu, po podpisu v Interu získal dvě trofeje a výraznou měrou přispěl i k postupu do finále Ligy mistrů. Přesto i tentokrát přišla kontroverze, tentokrát na mistrovství světa. Tam údajně nebyl ochoten uposlechnout pokyny k zjednodušení své rozehrávky, za což byl nakonec vyřazen z kádru.

Nakonec ale společně s trenérem Songem našli společnou řeč a Onana se do reprezentace vrátil během podzimního závěru kvalifikace na AFCON. Turnaj by tak měl začít znovu jako jednička, bude ale zajímavé sledovat, jak riskantní bude jeho rozehrávka. Právě hra nohama je totiž jeho největší předností, tradiční brankářské úkoly mu v poslední době zase tolik nevycházejí. Vyprávět by o tom mohli v Manchesteru United, kam loni v létě za velké peníze přestoupil a kde je kvůli svým minelám zatím spíše pro smích.

Přestup ještě během šampionátu? Letošní kometa Guirassy míří výš

Už několik let v řadě platil za lehce nadprůměrného útočníka, který pendluje mezi Francií a Německem, žádné velké zázraky se od něj ale čekat nedají. Až najednou během podzimu zázrak přišel. Serhou Guirassymu je "už" 27 let, během angažmá v Lavalu, Lille, Auxerre, Kolínu nad Rýnem, Amiens, Rennes a ostatně ani Stuttgartu ale do letoška nikdy nedal více než 12 gólů za sezonu.

Slušná bilance, nic víc, nic míň. Od začátku aktuálního ročníku si ale ve Stuttgartu všechno sedlo a Guirassy je momentálně jedním z nejžádanějších zboží na světovém fotbalovém trhu. V šestnácti soutěžních zápasech totiž nasázel už 19 branek, nebýt zranění, které ho přibrzdilo v říjnu, možná by byl schopný překonat i dosavadní střelecký zápis Harryho Kanea.

Je ale dost možné, že už další trefy v Bundeslize nepřidá. Ve smlouvě má totiž výkupní klauzuli ve výši pouhých 17,5 milionů eur, která z něj činí fotbalistu s dost možná vůbec nejvyšším poměrem ceny a kvality. Podle informací z německého tisku je však tato klauzule platná pouze do poloviny ledna, a tak může být Guirassyho přestup otázkou několika dní.

Kdo jeho služby získá, může se těšit na zabijáka do vápna s čichem na góly. Během podzimu, jak si s přibývajícími úspěchy začal více věřit, si už ale rozšířil paletu svých zásahů. Tu nádherná dělovka z dálky, tu chytrý lob přes gólmana, tu kličkovaná skrz dva obránce a chladnokrevné zakončení. Po vzoru Kanea, kterého nahání ve střeleckých dostizích, se navíc naučil více spolupracovat se spoluhráči a vytvářet šance i pro ně. Nene, tohle není žádná náhoda, z Guirassyho vyrostl komplexní útočník. Pro koho?

Minteh spasil Gambii, má namířeno do Anglie

Dost možná začne AFCON na lavičce, vždyť má za sebou jediný reprezentační start. Už v něm ale zároveň ukázal svou důležitost pro tým, když v klíčovém kvalifikačním souboji s Kongem gólem na 1:2 zavelel ke konečné postupové remíze. Nebýt jeho, možná tak ani Gambie do Pobřeží Slonoviny na finálový turnaj necestuje.

Nikoho by nemohlo překvapit, kdyby Yankuba Minteh šampionát využil k výraznému zvýšení své cenovky. To by potěšilo především Newcastle United, který si jeho služby zajistil už loni v létě. Už v dánském Odense totiž naznačil svůj potenciál bilancí 4+4, když mu bylo teprve 18 let. Straky si ho pořídily za 7 milionů eur, okamžitě ho ale propůjčily na hostování Feyenoordu.

Během podzimu zasáhl do 12 ligových duelů, z toho do poloviny v základu, a celkem má na svém kontě tři góly a dvě asistence. Trefil se také v Lize mistrů do sítě Celticu, přestože porážku neodvrátil. V celkově mladém týmu Feyenoordu se tak rozhodně neztrácí.

Vyžívá se především v situacích jeden na jednoho, v evropských soutěžích ho v počtu driblinků předčí jen 2 % fotbalistů. Pro tento technický typ hráčů možná trochu nezvykle je ale velice poctivý i směrem dozadu a v procentu vyhraných defenzivních soubojů patří mezi nejlepší v Nizozemsku. Pokud ho trenér Saintfiet odbrzdí, máme se na co těšit. Příznivci českého fotbalu se mohou dočkat také dvou známých tváří, v kádru Gambie je sparťanský zadák Gomez a vlašimský Sanneh.

Dočká se režisér hry AC Milán konečně pořádného uznání?

Alžírské naděje se upínají především k postavě Riyada Mahreze, na jehož individuální kvalitě je tým postaven. Na druhé straně hřiště zase neúnavně pendluje Aït-Nouri, který by si ve dvaadvaceti letech mohl dobrým představením na šampionátu vysloužit přesun do lepšího mužstva, než jakými jsou současní Wolves.

Je ale načase, aby se více začalo hovořit o Ismaëlu Bennacerovi. Záložník AC Milán sice většinu kalendářního roku 2023 promarodil po vážném zranění kolena, nyní už je ale zdravý a na sto procent připraven. Rossoneri bez něj na jaře doklopýtali pro čtvrté místo tabulky Serie A, momentálně jsou třetí, ale už s hrozivou ztrátou na vedoucí duo.

Bennacer nikdy nebude tím nejopěvovanějším fotbalistou, kolem sebe má produktivnější a oku více lahodící spoluhráče. Tenhle šestadvacetiletý středopolař je ale pro svůj tým naprosto stěžejní. Sandro Tonali v létě opustil AC za více než 70 milionů eur, zeptejte se ale fanoušků milánského velkoklubu, kdo byl pro mužstvo důležitější, a většina ukáže právě na alžírského reprezentanta.

Levonohý záložník je typickým registou, tedy hráčem, který se pohybuje uprostřed hřiště těsně před stopery, je nejčastěji na míči a zakládá většinu útočných akcí týmu. Pokrývá ohromné množství prostoru, čímž v podstatě kontroluje hru jak v útočné, tak v obranné fázi. Pokud Alžírsko uspěje, góly se o to nejspíše postarají jiní. I tak ale dost možná největší impakt na hru bude mít právě Bennacer.

Nagalo připomíná van Dijka, hrát bude "doma"

V kádru Burkiny Faso je celá řada vysoce zajímavých jmen. Stálicí je Bertrand Traoré, který se letos v dresu Aston Villy rozpomněl na doby své největší slávy. Mezi nejžádanější obránce pobíhající po evropských trávnících se zařazuje Edmond Tapsoba. A zajímavě se jeví například také Dango Ouattara, jenž má v národním týmu bilanci sedmi gólů v 18 zápasech.

Vybíráme ale hráče, kterého čeká speciální turnaj. Adamo Nagalo se totiž narodil v Pobřeží Slonoviny, díky svým předkům ale dostal možnost reprezentovat Burkinu Faso a ve 21 letech už je jedním ze základním stavebních kamenů její obrany. To samé platí pro jeho pozici v dánském Nordsjaellandu, když zrovna nebyl na srazu národního týmu nebo nepykal za vyloučení, chyběl za celou sezonu v základu jen jednou.

Pro úřadujícího vicemistra Dánska je při jeho stylu hry klíčový. Nordsjaelland patří mezi kluby s nejmladší průměrnou sestavou v celé Evropě, a tak není divu, že se Nagalo těší velké důvěře. Z celého týmu má nejvíce doteků s míčem na zápas, rozehrávka totiž zpravidla stojí právě na něm. Není divu, tenhle obounohý stoper se nebojí riskovat, díky čemuž často dokáže kratší i delší přihrávkou vyšachovat několik soupeřů najednou.

V defenzivě se mu někdy vyčítá přílišná pasivita, Nagalo sám přiznává, že se vzhlédl ve Virgilu van Dijkovi, který často soupeře "vystojí" a přímému souboji se tak v podstatě vyhne. Ne vždy je to ale správný přístup. Až se naučí správněji rozpoznat, kdy zariskovat a kdy je lepší bránit konzervativněji, stejně jako až zapracuje na disciplíně, čeká ho velký přestup. Už v létě o něj stál Brighton, který by pro jeho další rozvoj mohl být perfektní destinací.

Novopečený reprezentant Koita je najednou hlavní nadějí

Narodil se v Senegalu tamní matce a otci z Mali. Odmala žil v Belgii. Reprezentuje ale Mauritánii, odkud má rovněž předky. Tedy, přesněji řečeno ji zatím reprezentoval jen třikrát, poprvé až v listopadu 2023 v závěru kvalifikace na AFCON. Přesto se k jeho osobě upíná většina fanoušků 28. největší země světa, která je ale v počtu obyvatel až 130.

Jak by také ne, vždyť Aboubakary Koita ze Sint-Truidenu je momentálně pátým nejlepším střelcem belgické ligy s 11 přesnými zásahy ve 20 zápasech. V minulé sezoně se přitom netrefil ani jednou, i když je pravda, že v základu nastoupil jen dvanáctkrát, zato hned sedmnáctkrát naskakoval z lavičky.

V aktuálním ročníku belgické Jupiler Pro League ale dostal plnou porci důvěry a celkově za zmíněných dvacet kol chyběl na hřišti dohromady jen devět minut. Góly přitom rozhodně nedává jen nějakým nazdárkům, spíše naopak, trefil se už do sítě Lutychu, Gentu i Brugg, Genk dokonce šokoval hattrickem.

Není nejpracovitějším fotbalistou na světě a vzhledem ke své nevysoké a subtilní postavě (175 cm) s ním nepočítejte ani do osobních soubojů, v čem ale svému týmu přináší užitek, to jsou náběhy za obranu z levého křídla a hra jeden na jednoho. Pro Mauritánii, od které se příliš času na míči nečeká, by mohlo jít o nejpříhodnější cesty ke vstřelení branky.

Luvumbo pomohl Cagliari k návratu mezi elitu

Zito André Sebastiao Luvumbo neuspěl na stáži v Manchesteru United, sešlo nakonec také ze zájmu West Hamu. A tak v osmnácti místo Anglie zamířil na Apeninský poloostrov a upsal se Cagliari.

První dvě sezony strávil v podstatě výhradně v mládežnické Primaveře. V té první stihl pět branek, v té druhé už se trefil devětkrát, přidal pět asistencí a pomohl Cagliari až do finálového turnaje. Tam klub ze Sardínie nakonec skončil v semifinále po prodloužení s Interem, přestože vedl už 3:0. Luvumbo se ale stal děleným králem střelců bojů o trofej a od další sezony už byl stabilním členem A týmu.

Ten v té době ještě působil v Serii B, i díky mladíkovi z Angoly to tak ale nezůstalo dlouho. Během podzimu chodil na hřiště především z lavičky, postupem času a s příchodem zkušeného kouče Ranieriho se ale propracoval do základní jedenáctky. Když Cagliari bojovalo v baráži o postup mezi italskou smetánku, byl u toho už Luvumbo coby jeden z tahounů.

Semifinále proti Parmě rozhodl dvěma góly a asistencí za pouhý poločas. Letos už tak hraje pravidelně nejvyšší soutěž a většinou nastupuje v základu. Nejčastěji na postu pravého křídla, odkud si rád vodí míč na střed na svou silnější levačku a zakončuje. Přestože měří jen 171 centimetrů, na hřišti ho nepřehlédnete a díky osvalenému tělu nebojácnosti je konkurenceschopný i proti urostlejším soupeřům.

Pomohl vyřadit Spartu, nyní by se chtěl usadit v základu Tuniska

Při ohlédnutí na vystoupení Tuniska na posledním mistrovství světa se člověku příliš fotbalového umění asi nevybaví. Místo toho se do myslí dere divoký skluz Laïdouniho, který pojištění bezbrankové remízy s Dánskem v nastaveném čase oslavil více než vstřelený gól.

Tunisané dali v Kataru jedinou branku a přestože ta jim stačila na slušné čtyři body, s turnajem se rozloučili už po skupině a nikomu příliš nechyběli. Elias Achouri by přeci jen mohl pohled na tenhle tým docela změnit. Dva reprezentační starty měl zapsané už před MS, do finálního výběru se ale nedostal.

Nyní už ale kouč Kadri pochopil, že bez individuální kvality na hřišti na velký úspěch nedosáhne. Achouri by tak měl dostat příležitost na levé straně útočného trojzubce a pak už bude jen na něm, jestli se mu ji podaří využít. V dresu Kodaně na sebe hned ve své první sezoně upozorňuje dobrými výkony, ve 14 ligových kolech se stačil přímo podílet už na deseti gólových radostech.

Pravidelně nastupuje také v Lize mistrů, kde Kodani pomohl překvapivě postoupit ze základní skupiny. To byl přitom dánský mistr velmi blízko vyřazení už v předkole, proti Spartě ale nakonec slavil i díky Achourimu. V prvním utkání ještě odehrál jen půlhodinu, v odvetě ale ze hřiště neslezl ani v prodloužení a blýskl se asistencí na gól Larssona. Nyní by to chtělo přidat produktivitu i v dresu Tuniska, za které tento šikovný driblér ještě neskóroval.

Po vzoru Haalanda...nebo ne?

Záložní formaci ve složení Bissouma – Haidara – Camara se ze všech afrických zemí může rovnat snad jen Senegal. Právě ta by měla být hlavním klíčem k úspěchu pro Mali. Nejde ale o žádné vyhlášené střelce, a tak se musí v týmu najít ještě někdo, kdo bude dávat góly. Adepti jsou na to především dva.

Jedním z nich je teprve dvacetiletý záložník či křídelník Kamory Doumbia, který se krátce před Vánoci blýskl ve francouzské Ligue 1 čtyřmi zásahy během jediného poločasu do sítě Lorientu. Stal se tak teprve druhým hráčem v historii soutěže, kterému se něco takového podařilo, tím prvním byl v roce 2016 Cavani. Doumbia navíc do národního týmu vlétl ve velkém stylu, v devíti duelech dal už šest gólů.

Druhým tahounem útoku by pak měl být Sekou Koita. Ten v sezoně 2020/21 v barvách Salcburku nasázel v 17 zápasech hned 14 branek, a tak vše nasvědčovalo tomu, že má nakročeno k velké kariéře a mohl by jít ve šlépějích třeba i Erlinga Haalanda. Místo toho se ale jeho vzestup podstatně přibrzdil.

Na vině byl především utržený přední zkřížený vaz v koleni, který ho vyřadil ze hry na celý rok. Znovu naskočil na konci jara 2022, od té doby ho ale často sužují další zdravotní problémy, mimo hru už byl kvůli hamstringům, tříslu i lýtku. Salcburk navíc v mezidobí objevil nové mladé naděje do útoku, a tak momentálně Koita spíše paběrkuje. Potenciál v něm ale stále dřímá obrovský, nastartuje na AFCONu znovu svou kariéru?

Cestovatel Tau našel svůj domov v Egyptě

V kádru Jihoafrické republiky jsou jen tři krajánci, drtivá většina týmu je poskládaná z hráčů předních domácích mužstev. Tenhle výběr se tak rozhodně ve fotbalovém světě netěší výrazné publicitě. Jednou ze tří výjimek je Percy Tau.

Vyhlášený světoběžník toho v Evropě nejvíce strávil v Belgii, zahrál si postupně za Royale Union SG, Club Bruggy i Anderlecht. Štěstí zkusil také v anglickém Brightonu, na žádné z těchto destinací ale nevydržel déle než rok. Po letech hledání tak nakonec zakotvil v Egyptě, kde kroutí už třetí sezonu v klubu tamního hegemona Al Ahly.

V letošní sezoně je dokonce nejlepším střelcem svého týmu. Ten ale kvůli účasti na mistrovství světa klubů odehrál zatím jen šest zápasů, a tak je v tabulce až osmý. Tau ale v pěti svých startech zaznamenal už čtyři trefy a má tak nakročeno ke svému nejlepšímu zápisu v kariéře. Jednu branku dal také na zmíněném MS klubů a pomohl tak Al Ahly ke konečnému třetímu místu.

Další nevysoký rychlík v našem seznamu, Tau nastupuje nejčastěji na pravém křídle a diváky udivuje svou smrtelnou levačkou, ale také pracovitostí směrem dozadu. Když ještě působil v Belgii, nikdo z hráčů nejvyšší soutěže neurazil větší vzdálenost ve sprintu. V dresu národního týmu by měl být přeci jen více na míči. JAR bude potřebovat jeho aktuální střeleckou formu, v reprezentaci je na něj ale spoleh dlouhodobě. Na kontě už má 14 gólů, při minulé účasti na mistrovství Afriky se ale netrefil.

Namibii by měl táhnout trojnásobný nejlepší střelec Premier League

Už třikrát v kariéře vyhrál korunu pro krále střelců v Premier League, ve čtvrtém případě pak skončil o gól druhý. A reprezentuje Namibii. Nějaké podivné, že? Řeč je totiž o jihoafrické nejvyšší soutěži, která nese stejný název jako nejlepší liga světa. A v ní Peter Shalulile doslova kraluje.

V ročníku 2019/20 ještě působil v barvách průměrných Highlands, kteří nastříleli za celý rok jen 31 gólů. Hned 16 z nich ale nasázel namibijský zabiják Shalulile, což v soutěži nikdo jiný nedokázal. Když pak přešel do nejlepšího týmu v zemi, Mamelodi Sundowns, na úvod se svým novým příznivcům představil bilancí 15+6, kterou překonal jen domácí Grobler.

Sezona 2021/22 pak byla pro nejlepšího střelce v historii namibijské reprezentace životní. Dvacet tři přesných zásahů, k tomu pět asistencí, přitom nikdo jiný v JAR nezvládl více než 15 gólů. Naposledy pak Shalulilovi na korunku stačilo "jen" dvanáct tref. Dodejme ještě, že ve všech třech letech s týmem získal ligový titul, většinou s obrovským náskokem.

Tenhle chlapík má zkrátka čuch na góly, a to přitom měří jen 174 centimetrů. Namibie patří na šampionátu k největším outsiderům, pokud ale má dát gól, bude se o něj muset postarat právě třicetiletý forvard. Ostatně čtyřmi zásahy ve stejném počtu kvalifikačních zápasů svou zemi na turnaj vůbec dostal.

V Kataru se otrkával, nyní už se El Khannouss může řadit ke hvězdám

Jako jeden z mála Alžířanů už ví, jaké je to vyhrát Africký pohár národů. S výběrem do 23 let ovládl ten mládežnický, a to mu přitom v té době bylo pouze čerstvých 18. Přesto patřil do základu a ve finále dokonce nahrál na gól. Nyní je Bilal El Khannouss o rok starší a bude usilovat o zlato i ze seniorského šampionátu.

Zatímco nejlepší hráč loňského turnaje Abde Ezzalzouli zatím v A týmu tak úplně neprorazil, přestože je o tři roky starší, El Khannouss už pomýšlí na důležitou roli v týmu jednoho z hlavních favoritů. V kádru přitom byl už na mistrovství světa, první minuty ale dostal až v zápase o třetí místo, kde neodvrátil porážku s Chorvatskem.

Od té doby ale tenhle střední záložník, který do osmnácti reprezentoval mládežnické výběry Belgie, kde se narodil, urazil pořádný kus cesty. V dresu Genku už je v současnosti jedním z prvních jmen napsaných do základní sestavy, za celou sezonu jen dvakrát přišel až z lavičky, jednou z toho byla hned bolestivá porážka od Fiorentiny v Konferenční lize, která nakonec znamenala vyřazení.

Kvalitou a úspěchy má do hvězdného Angličana samozřejmě ještě daleko, dlouhýma nohama, rychlými změnami směru nebo úžasnou herní inteligencí ale nápadně připomíná Juda Bellinghama. Většinu marockých hvězd už fanoušci dobře znají ze světového šampionátu, kde tenhle tým zaznamenal historický úspěch. El Khannousse si budou pamatovat po tomto turnaji.

Wissa je ochotný na hřišti nechat duši

Demokratická republika má docela smůlu. Ve svém středu má až překvapivě vysoké množství nesmírně zajímavých fotbalistů, bohužel ale většina zastává na hřišti téměř stejný post. Rozhodně se tak v sestavě nemůže dostat zároveň na Dianganu, Silase, Bongondu či Wissu.

Posledně jmenovaný by ale své místo v ideální jedenáctce měl mít takřka jisté. Vděčí za to jednak své univerzálnosti, kdy může naskočit v ofenzivě na kterémkoliv postu, i když nejbližší mu je zřejmě křídelní prostor. Především ale vyniká svou neuvěřitelnou pracovitostí, kterou učaroval náročného dánského trenéra Brentfordu Thomase Franka.

Své bilanci patnácti gólových zářezů z francouzského Lorientu se v Premier League zatím ani nepřiblížil a nic nenasvědčuje tomu, že by se ji v nejbližší době přiblížit měl. Vždyť ani při současné dlouhé absenci hlavního kanonýra Toneyho, jenž pykal za sázení, se nezmohl na víc než čtyři dosavadní trefy. On ale není typickým střelcem, daleko bližší mu je svou tvrdou prací pracovat na ostatní.

Otázka je, jestli právě s tím nebude mít DR Kongo problém. Bakambu už má zřejmě to nejlepší za sebou a další klasická devítka ve výběru kouče Desabra chybí. Nedá se tak očekávat, že by všechna střelecká odpovědnost ležela na bedrech jediného hráče. Pokud by ale dokázal přispět i Wissa, šance DR Konga by se rapidně zvýšily.

Zambijský Vardy dostává příliš málo příležitostí

Když byla v souvislosti s Koitou výše řeč o nadějně vypadající kariéře, která dostala trhliny a momentálně už tak slavně nevypadá, do stejné kategorie lze bez ostychu zařadit také zambijského útočníka Patsona Daku. Také on do velkého fotbalu pronikl v Salcburku a také on platil za neomylnou mašinu na góly. Ve 31 zápasech jich vstřelil 24, o rok později dokonce v 28 duelech zaznamenal 27 zásahů.

Pak si ho vyhlédl anglický Leicester City jako perfektní náhradu za stárnoucího Jamie Vardyho. Potud vše dobré, Daka svým stylem hry anglického rychlíka opravdu nápadně připomíná. Působení na hraně ofsajdu, náběhy za obranu, obrovská rychlost a potřeba více šancí na jeden gól, vše souhlasí.

Klub z East Midlands ale zatím veškerý jeho potenciál nerozvinul. Po příchodu do Premier League pět ligových branek, o rok později dokonce jen čtyři. Letos ve druhé nejvyšší anglické soutěži zatím také čtyři trefy, ovšem pouze v sedmi zápasech. Daka totiž vinou častých náročných cest na reprezentační srazy i vysoké konkurence v útoku Leicesteru nedostává tolik příležitostí, kolik by si asi zasloužil.

To v reprezentaci hraje v posledních letech pravidelně a góly přibývají ve velkém tempu. Tři ve dvou kvalifikačních utkáních o postup na další mistrovství světa, pět v šesti zápasech o postup na AFCON. Celková bilanci dvanácti branek v 35 duelech je více než slušná, Zambie ale bude několik dalších potřebovat i v Pobřeží Slonoviny.

Miroshi se stal druhým zástupcem Tanzanie v Lize mistrů

Dva fotbalisté z Tanzánie si v historii zahráli milionářskou Ligou mistrů. Tím prvním byl Mbwana "Ally" Samatta, legendární útočník východoafrické reprezentace, který se s trochou štěstí už na turnaji může stát nejlepším tanzanským střelcem v dějinách.

Tím druhým se pak v září stal levý obránce Novatus Miroshi, když odehrál celých devadesát minut v dresu Šachtaru proti Portu. Ukrajinský celek sice padl 1:3, všechny góly soupeře ale šly přes druhou stranu hřiště. I proto je trochu zvláštní, že krátce nato tenhle ofenzivní bek přestal nastupovat.

V ukrajinské lize si připsal celkem jen dva starty, jeden další přidal v poháru a to je vše. Proto se dá očekávat, že se v létě tenhle jednadvacetiletý rychlík vrátí do svého mateřského Waregemu, jemuž stále patří. V minulé sezoně belgické ligy hrál pravidelně, nastoupil 31x, nejvíce se ale zviditelnil deseti žlutými kartami.

Tanzanie zpravidla nastupuje v rozestavení s pěti obránci, z nichž Miroshi je ten nejvíce přikovaný k levé postranní čáře. Právě pozice wingbacka mu nejvíce vyhovuje tak, aby měl volnost k podpoře útoku. Na defenzivě ještě musí zapracovat, v 21 letech má ale spoustu času. Souboje s šikovnými křídelníky ve skupině F mu mohou jen pomoci.