Historie mistrovství Evropy ve fotbale (2.) - Euro 1964

Máme tu druhý díl o historii mistrovství Evropy, kde chceme v každém díle probrat jednotlivé turnaje. V prvním díle jsme se podívali na vznik evropského šampionátu a první Euro. Nyní je na čase se posunout dále. Jaké tedy bylo Euro 1964?

Pořadatelství – Předkolo – Kvalifikace
Euro 1964 – Československo

<< předchozí díl – následující díl >>

Foto: Profimedia

Španělsko dostává pořadatelství, rozšiřuje se kvalifikace

První evropský šampionát měl obrovský úspěch a začalo se o něm mluvit velmi pozitivně. Není proto divu, že se nadcházející kvalifikace účastnilo již 29 zemí, včetně Španělska, Anglie a Itálie. Jako jeden z favoritů bylo i Československo, které mělo za sebou skvělé mistrovství světa 1962, kde se dostalo do finále.

I do tohoto šampionátu zasahovala politika. Generál Franco uviděl v šampionátu výbornou příležitost, jak prezentovat svoji zemi, plus jí přinést tolik potřebné peníze. Nebývalý tlak na hráče Španělska ještě vygradoval, když před šampionátem Franco rozhodl, že Španělsko nebudou reprezentovat rodilí cizinci.

To byl pro Španělsko obrovský zásah, protože tak přišlo o velké hvězdy Alfréda Di Stéfana a Ference Puskáse. Politický tlak směřoval i na Sovětský svaz, který obhajoval titul evropského šampióna a měl ve svém týmu Lva Yashina, jediného brankáře oceněného Zlatým míčem, který získal v roce 1963.

Kvůli vzájemnému válečnému konfliktu odstoupilo Řecko, které se odmítlo utkat s Albánií.

Zaregistrujte se a sledujte vybrané zápasy světového fotbalu

Předkolo kvalifikace ukázalo trápení favoritů

Opět tu byl vyřazovací turnaj, který se hrál systémem doma-venku, dokud se poslední čtyři neutkali na turnaji ve Španělsku. Týmy jako SSSR, Lucembursko a Rakousko měly tzv. volný los a postoupily rovnou do osmifinále. To se týkalo i výše zmíněné Albánie.

Ostatní čekalo předkolo a už to nabídlo velmi zajímavé zápasy a mnoho překvapení. První utkání kvalifikace se odehrálo 21. června 1962 v Oslu. V tomto zápase vyzvalo Norsko svého souseda ze Švédska. Úvodní utkání nakonec vyznělo lépe pro Švédy, kteří si z Norska odvezli výhru 2:0.

Minulého pořadatele mistrovství Evropy Francii čekala v předkole Anglie a již na úvod přišla velká fotbalová bitva titánů. Ta viděla v Hillsborough pouze remízu 1:1. Odvetné utkání skončilo 5:2 pro Francii a Anglie ve svém prvním kvalifikačním cyklu vypadla hned v úvodu.

Překvapení se zrodilo 21. listopadu 1962 v utkání Východního Německa s Československem. Čechoslováci byli velcí favorité, přesto hned v úvodním utkání padli 2:1. Odvetné utkání na konci března 1963 jen potvrdilo mizérii a po remíze 1:1 šlo dál NDR.

Překvapivé trápení předvedla i Jugoslávie s Belgií, která sice vyhrála obě utkání, ale na domácím hřišti zvítězila pouze těsně 3:2. V odvetném utkání vyhrála 1:0 a pokračovala.

To Španělé, kteří závěrečný šampionát pořádali, sice v prvním utkání deklasovali Rumunsko 6:0. V odvetném utkání však už v 8. minutě prohrávali 2:0. Utkání nakonec skončilo 3:1 pro Rumunsko a Španělé postoupili s hořkou pachutí v ústech.

Předkolo zažilo i opakovaný zápas mezi Bulharskem a Portugalskem. V úvodním utkání favorizované Portugalsko padlo v Sofii 3:1. Poté v Lisabonu vyhrálo stejným poměrem. O vítězi tak muselo rozhodnout dodatečné utkání. Prodloužení se v kvalifikaci nehrálo. Na neutrální půdě v Římě Bulharsko vyhrálo 1:0 a Portugalsko i s legendárním Eusébiem vyřadilo.

Osmifinále a čtvrtfinále kvalifikace přináší další překvapení, do boje jde Sovětský svaz

Další fáze nabídla opět překvapení v podobě proher favoritů. V prvním utkání osmifinále Jugoslávie doma pouze remizovala 0:0 se Švédskem, aby v odvetě padla 2:3 a nepostoupila. Jugoslávie si z mistrovství světa v roce 1962 přivezla bronzové medaile a stejně jako u Čechoslováků se čekalo, že postoupí mnohem dále.

Další překvapení předvedlo Lucembursko, které v úvodním utkání remizovalo s Nizozemskem 1:1, aby pak v Rotterdamu vyhrálo 2:1 a postoupilo do další fáze. To následně trápilo i Dánsko, když po dvou remízách (3:3 a 2:2) přišlo na řadu opakování zápasu. V něm Dánové porazili Lucembursko 1:0 a postoupili na závěrečný turnaj.

Do kvalifikace vstoupil v osmifinále Sovětský svaz, který si chtěl napravit reputaci poté, co překvapivě vypadl ve čtvrtfinále mistrovství světa v roce 1962. Utkal se s velmi atraktivním soupeřem, Itálií.

Tu v Moskvě porazil 2:0 a odveta v Římě poté skončila 1:1, tudíž postoupil do další fáze. Mimochodem na stadion Lužniki v Moskvě přišlo na utkání přes 102 tisíc lidí. V Říme utkání sledovalo skoro 70 tisíc lidí. Neuvěřitelná kulisa provázela obě utkání.

SSSR si v následujícím dvojzápase poradilo se Švédskem, když v Rásundě remizuje 1:1, poté v Moskvě vyhrává 3:1 a postupuje na druhý evropský šampionát. Před utkáním obdržel brankář Lev Yashin ocenění Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy za rok 1963.

Španělé se trápili se Severním Irskem, když rozhodli až v Belfastu, v kterém zvítězili 1:0. Následně je čekalo Irsko, které vyprovodili doma 5:1 a v Dublinu zvítězili 2:0 a rovněž se mohli těšit na první šampionát.

Francii poté, co si poradila s Bulharskem (0:1, 3:1), čekalo Maďarsko. To v předchozím dvojzápase vyřadilo NDR (2:1, 3:3). Francie nakonec prohrála v obou zápasech (1:3, 1:2) a na závěrečný turnaj se podívalo Maďarsko. Což bylo více než překvapivé.

Evropský pohár národů 1964 a fašistické Španělsko

Z kvalifikace postoupily opět jen čtyři týmy – Španělsko, SSSR, Maďarsko a Dánsko. V semifinále se utkalo domácí Španělsko a Maďarsko, druhá dvojice byl Sovětský svaz a Dánsko.

Za Maďarsko a Dánsko hráli vesměs amatéři, takže už samotný jejich postup na závěrečný šampionát se dal považovat za obrovský úspěch. Proti nim stáli již profesionální hráči nejvyšší úrovně, přesto oba týmy zanechaly velice pozitivní dojem.

První zápas odehrálo Španělsko s Maďarskem 17. června 1964 od 20:00. Zápas na Santiago Bernabéu nebyl tak jednoznačný, jak se čekalo, a šel po remíze 1:1 do prodloužení. Ve 115. minutě ho rozhodl španělský Amancio a Španěly čekalo finále.

Sovětský svaz čekalo Dánsko, ale největší obavy Sověti měli, jak je přivítají ve Španělsku, kde v rámci fašistického režimu panovala zášť generála Franca vůči jejich státu. Avšak Barcelona přivítala sbornou více než dobře. Fanoušci na Camp Nou je podporovali a vytvořili jim takřka domácí prostředí. Sověti přehráli Dány 3:0 a čekalo je druhé finále za sebou.

Zápas o třetí místo proti sobě poslal Maďarsko a Dánsko, který se, stejně jako předchozí maďarský zápas, dostal až do prodloužení. V tom byli tentokrát úspěšnější Maďaři, kteří celkově vyhráli 3:1 a odvezli si první medaili z velkého šampionátu.

To finálová bitva domácích Španělů a Sovětů měla obrovský náboj. Oba týmy byly vinou politické situace pod neuvěřitelným tlakem, který se u Španělů ještě zvýšil. Finále na Santiagu Bernabéu totiž navštívil i sám diktátor Francisco Franco.

Už v 6. minutě skóroval Španěl Pereda, ale hned v 8. minutě vyrovnal Gusajnov. Nerozhodný stav panoval až do 84. minuty, když rozhodl španělský Marcelino povedenou rybičkou. Španělsko tak zvítězilo 2:1.

Československé zklamání během kvalifikace na evropský šampionát 1964

Jak bylo napsáno výše, Čechoslováci doslova a do písmene vyhořeli. Přitom sestava reprezentantů, kde řádili Masopust, Kvašňák, Pospíchal a další, měla být postrachem nejen kvalifikace, ale i možného závěrečného turnaje evropského šampionátu.

V roce 1962 Josef Masopust obdržel Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy a Čechoslováci měli za sebou fantastické mistrovství světa 1962 v Chile, na kterém podlehli až ve finále Brazílii. Proto byla očekávání veliká.

Na Čechoslováky čekali outsideři z Východního Německa a každý čekal, že stříbrní medailisté si po necelém půl roce smlsnou na svých východních sousedech. Jenže hned první zápas ukázal limity týmu a NDR v Berlíně vyhrálo 2:1. Přesto si nikdo nepřipouštěl, že by prohra znamenala konečnou pro československý tým. V domácím prostředí se totiž jeho síla násobila.

Plný Strahov hnal reprezentanty za vítězstvím, ale tlak Němci ustávali. Branku vstřelil až v 66. minutě Václav Mašek. Smolařem utkání byl Tomáš Pospíchal, který spálil několik tutových šancí. Když v 86. minutě vyrovnává německý Ducke, tak je po nadějích a Československo končí už v předkole. Po dalších neúspěšných zápasech v tom samém roce rezignuje na lavičce trenér Rudolf Vytlačil a začíná obnova československé reprezentace.

Na sestřih všech branek včetně kvalifikace se podívejte níže: